Jdi na obsah Jdi na menu
 


2.karlštejnská můří noc

5. 8. 2011

 

V pátek dne 26.8.2011 se setkali zájemci o faunu nočních motýlů v Srbsku u Kubrychtovy boudy.

Zoolog CHKO Mgr. Petr Heřman, který 2. karlštejnskou můří noc vedl, napsal pro  www.ceskykras-foto.cz článek, který je zajímavým úvodem do setkání s nočními motýli. Za všechny příznivce a obdivovatele Českého krasu Mgr.Petru Heřmanovi děkuji. Josef Burián 6.8.2011

  
Co jsou vlastně můry a proč zkoumáme a sledujeme noční motýly?
 
Z našeho území je aktuálně dokladován výskyt více než 3438 druhů motýlů, přičemž větší část (2218 druhů) je zařazována mezi tzv. motýly drobné (Microlepidoptera), z nichž mnohé běžný návštěvník v přírodě pro jejich nenápadnost ani nepostřehne. Přitom ale zařazení do této skupiny neznamená, že jde skutečně pouze o malé organismy – někteří motýli, kteří sem patří, jsou na tom velikostně líp než mnohé druhy tzv. motýlů velkých – Macrolepidoptera. Dělení řádu motýlů na tyto dvě skupiny neodráží ani jejich příbuzenské vztahy v rámci biologického systému, a je tak spíše jen jakýmsi přežívajícím artefaktem, který si pro praktické účely zavedli lepidopterologové (vědci zabývající se motýly) ještě v dobách, kdy „Microlepidoptera“ stála na okraji jejich zájmu a většina z nich se zabývala pouze nápadnějšími a atraktivnějšími „Macrolepidopterami“. Do dnešních dob se poměr trochu vyvážil, o tom ale třeba zas někdy příště.
Opustíme-li výše uvedené dělení, z celkového počtu u nás zjištěných druhů zbývá po odečtení motýlů aktivních ve dne (kromě pravých denních motýlů – otakárků, bělásků, baboček, modrásků, okáčů, soumračníků a dalších sem patří i např. barevně atraktivní vřetenušky nebo vosy a jiný hmyz napodobující nesytky) a vynechání řady drobných a hledáčku běžného pozorovatele často unikajících skupin (namátkově jmenujme např. četné obaleče, zavíječe, moly) přibližně 1070 nápadnějších druhů motýlů s noční aktivitou, lidově nazývaných jako můry. Skutečnost je ale taková, že pravé můry (tj. zástupci nejpočetnější čeledi našich motýlů - můrovitých, latinsky Noctuidae) jsou v tomto počtu zastoupeny „pouze“ 485 druhy. Zbytek z toho, co je běžně jmenováno můrami, tvoří např. píďalky, hřbetozubci, bourovci, lišajové a další.
Jako všechny skupiny živočichů, i mnozí noční motýli procházejí během času výkyvy v početnosti, vzhledem k faktorům, jakými jsou např. změny klimatu, aktivity člověka v krajině a jiné. Některé druhy mizí, jiné se (často po dlouhé době) na místech svého někdejšího výskytu opět objevují nebo osidlují území jimi dosud neobývaná. V našich podmínkách momentálně spíše převládá trend mizení, který souvisí zejména se změnami v přístupu k využívání krajiny během posledních cca 40-60 let, jejichž výčet a charakteristika by zabraly samostatné pojednání. Prostřednictvím nočních motýlů na určitém území tak můžeme stejně dobře jako pomocí dalších skupin organismů (tzv. indikátorů) být informováni o jeho kvalitách, z čehož mimo jiné můžeme i vyvodit, v jak zdravé či nezdravé krajině žijeme.
Pro ochranu dané lokality jako případného útočiště významných druhů nočních motýlů je nejdříve potřeba získat obrázek o jejich celkovém společenstvu, které zde žije. Nejběžnější z metod pro zjištění druhového spektra v konkrétní dobu na určitém místě je lákání na světelný zdroj, využívající principu orientace nočních motýlů dle zdroje světla, k němuž za letu zachovávají vždy stejný úhel. Je-li takový zdroj z pohledu motýla „v nekonečnu“ (např. měsíc), zakřivení letové dráhy se prakticky neprojeví. U blízkého zdroje světla má ale toto chování zřejmý důsledek - letící jedinec dříve nebo později u zdroje skončí, ať již jde o pouliční lampu, lustr v právě větraném pokoji nebo osvětlené plátno lepidopterologa. Nejde tedy o to, že by „můry“ byly přitahovány světlem jako takovým, ale ke světlu doputují jakožto k záchytnému bodu své letové dráhy. Na tuto svoji strategii doplácí mnozí noční motýli prostřednictvím tzv. světelného znečištění, kdy mohou být v přesvícených městských čtvrtích nejen dezorientováni, ale spousty jich i hromadně hynou např. na reflektorech automobilů či právě v útrobách pouličního osvětlení. 
Již několikátou sezónu letos v Evropě proběhne projekt European Moth Nights (Evropské můří noci), v jehož rámci se každý rok v jiné období sleduje fauna nočních motýlů na nejrůznějších místech Evropy. Při této příležitosti se loni v září uskutečnil první ročník Karlštejnské můří noci, uspořádané Správou CHKO Český kras ve spolupráci se Společností pro ochranu motýlů. Druhý ročník je naplánovaný na 26.8.2011 ke Kubrychtově boudě nedaleko Srbska. Zde zájemci o bližší seznámení s nočními motýly určitě získají více informací, než nabízí tento příspěvek, a s některými jinak vesměs utajenými obyvateli „klidu noci“ se budou moci setkat osobně. 
 
 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář